Žádost o stanovisko MZ k nahlašování rodičů na OSPOD

O. s. ROZALIO požádalo MZ o jasné stanovisko k, mezi pediatry, hojně rozšířené informaci, že rodiče odkládající či odmítající očkování mají hlásit na odbor sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

Z odpovědi jasné stanovisko nevyplývá, nejasná situace a možnost zavádějícího výkladu tedy stále trvá.

 

"Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím"

                                                                                                                                                                         V Praze 3. 3. 2012

Vážený pane ministře,
na občanské sdružení ROZALIO (Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování) se v poslední době obrací mnoho rodičů s dotazy týkajícími se údajné povinnosti lékařů hlásit rodiče na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a soudu.

Někteří pediatři totiž sdělili rodičům, že podle informací získaných na nedávném pražském kongresu pořádaném Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR jsou nuceni od 1. 4. 2012 (kdy vejde v platnost nový zákon o zdravotních službách) nahlásit na OSPOD každého rodiče, jenž chce očkování dlouhodoběji odložit či odmítnout. Dále je prý lékař povinen nahlásit tyto rodiče opatrovnickému soudu, který určí dítěti opatrovníka na dobu očkování a dítě bude nuceně, bez souhlasu rodičů a případně i za účasti Policie ČR naočkováno. Neučiní-li tak, lékař se vystavuje riziku nemalé pokuty.

Ani po pozorném prostudování nového zákona o zdravotních službách jsme však nenalezli žádný zákonný důvod, který by k takovým postupům lékaře opravňoval či dokonce povinoval. Také jiné stávající zákony (např. zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) dle našeho názoru, K takovému postupu lékaře neopravňují.

Nutnost podat oznámení soudu k určení opatrovníka se podle § 35 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, vztahuje na případy poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav dítěte nebo kvalitu jeho života. Zároveň musí být splněna podmínka, že nelze získat souhlas obou rodičů nebože se názor rodičů rozchází s názorem dítěte.

Domníváme se jednak, že ustanovení nedopadá na pravidelné očkování dětí, protože i když očkování může potencionálně negativně ovlivnit zdraví dítěte, jde o běžnou záležitost. A v běžných věcech může dle ustálených soudních rozhodnutí dítě zastupovat jen jeden z rodičů, pouze v případě podstatných věcí je třeba se dotázat druhého rodiče, zda i on souhlasí. A dosud nebyly v praxi žádné pochyby o tom, že souhlas a doprovod jednoho z rodičů k očkování plně postačuje. Jsme toho názoru, že lékař by mohl hlásit soudu pouze takové případy, kdy je v otázce očkování rozpor mezi rodiči, který nelze vyřešit.

Právo lékaře hlásit rodiče na OSPOD podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí se týká podezření na týrání nebo zanedbání péče. Jsme přesvědčeni, že nelze automaticky každý požadavek rodičů na odklad či neprovedení očkování chápat jako zanedbávání péče o dítě. O zanedbání péče může jít v případech, kdy děti nejsou očkovány z důvodu, že se o ně rodiče nedostatečně starají a jeví nezájem o jejich zdravotní stav. V případě rodičů, kteří žádají o odklad očkování nebo ho odmítají z důvodu svého nejlepšího přesvědčení o zájmu dítěte po prostudování řady materiálů, zvážení výhod a nevýhod očkování nebo po předchozí špatné reakci dítěte na očkování, rozhodně nejde o zanedbávání péče o dítě. Právě naopak jde o zhodnocení nejlepšího zájmu dítěte a též o základní právo na svobodu myšlení, přesvědčení a víry, což je podle Ústavního soudu legitimním důvodem pro odmítnutí očkování. Nehledě na to, že rodiče, kteří se důkladně zajímají o očkování a řeší individuální očkovací kalendář, o své děti pečují velmi řádně a pečlivě, a to často více než rodiče, kteří se o očkování nijak nezajímají.

Ani v rozvinutých evropských zemích, kde je tradičně kladen velký důraz na péči o zdraví dětí a jejich práva, není neočkování považováno za zanedbávání péče a neočkující rodiče nejsou hlášeni orgánům sociální péče.

Věříme tedy, že výše uvedené informace sdělené pediatrům vychází pouze z nepřesné právní interpretace nového zákona.

Abychom však zamezili dalším nedorozuměním a byli schopni zodpovídat rodičům jejich neustálé dotazy na toto téma, chtěli bychom Vás jako tvůrce nového zákona požádat o vyjádření k následujícím otázkám:
1) Je pediatr povinen hlásit každý případ odložení či odmítnutí očkování bez ohledu na důvody na straně rodičů?
2) Je pediatr povinen oznamovat soudu každé odložení či odmítnutí očkování? V jakých případech je tak oprávněn učinit?
3) Existuje nějaká povinnost lékaře jak postupovat v případě žádosti rodičů o odložení či odmítnutí očkování, podepíší-li rodiče negativní revers?
4) Pokud existují takové povinnosti lékaře, jakou normou jsou vymezeny a jaké finanční či jiné sankce hrozí lékařům za jejich nesplnění?


Předem děkuji za odpověď.


S pozdravem
Martina Suchánková, ROZALIO o.s.
www.rozalio.cz. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.



odpověd z 14.3. 2012

Vážená paní Suchánková,
 
zasílám Vám odpověď na Váš dotaz, který jste zaslala na Ministerstvo zdravotnictví dle zákona č. 106/1999 Sb.
 
Příslušný poskytovatel zdravotní péče postupuje dle závazných právních předpisů (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. vyhláška č. 537/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 3/2010 Sb.) a dále dle metodického opatření k postupu lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, uveřejněného ve Věstníku MZ 4. 3/2008.
 
Z obsahu rodičovské odpovědnosti upravené zákonem o rodině vyplývá, že péče o zdraví dítěte je především povinností rodičů.
 
Ochranu dětí včetně nedostatečné péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dětí upravují některé právní předpisy také tak, že ukládají vymezeným subjektů (včetně poskytovatelům zdravotních služeb) splnit oznamovací povinnost, a to vůči soudu, orgánům činným v trestním řízení nebo orgánům sociálně právní ochrany dětí.
 
V případě, že rodiče nezajistí provedení povinného očkování u dítěte, jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni oznámit tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, neboť takové dítě lze odůvodněně považovat za dítě uvedené v § 6 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. na dítě, na které se zaměřuje sociálně právní ochrana dětí.
 
Navíc zmíněný zákon o sociálně právní ochraně dětí v § 53 odst. 1 ukládá vyjmenovaným subjektům poskytnout na výzvu orgánu sociálně právní ochrany dětí informace v případě podezření na zanedbávání péče o dítě.
 
Zhodnocení zdravotního stavu, který by bránil podání očkovací látky (trvalá kontraindikace) nebo stanovení míry případného ohrožení dítěte při odkladu očkování dle konkrétní situace, posuzuje příslušný lékař a o těchto skutečnostech provede zápis do zdravotnické dokumentace.
 
Dle výše uvedeného je postupováno i v případě podepsání tzv. negativního reversu.
 
Nesplnění povinnosti rodičů podrobit svoje děti očkování v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je považováno za přestupek, za který je možno uložit sankce stanovené zákonem.
 
V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se výše uvedené postupy týkají očkování pravidelných, zvláštních a mimořádných, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony apod.
 
 
 S pozdravem
 
Vlastimil Sršeň
ředitel odboru komunikace s veřejností
Ministerstvo zdravotnictví

 
 
Věstník MZ 4. 3/2008. Metodika pro postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného a zneužívaného dítěte (sy CAN)
(str.35)


Rodičů, kteří odkládají či odmítají očkování by se mohla týkat následující věta:
- Rizikové vztahy v rodině - děti narozené rodičům, kteří odmítají doporučenou péči o ně (pokud bereme očkování jako doporučenou péči)

A dále v kapitole Zanedbávání péče:
- neúčast na preventivních prohlídkách a očkování u PLDD, zvl. po opakovaných výzvách
- nerespektování doporučení zdravotníků.

Podezření na syndrom CAN podléhá oznamovací povinnosti, při nesplnění hrozí lékaři pokuta za přestupek. Důležitý fakt je, že u syndromu CAN je uvedeno cca 11 příznaků k jeho rozpoznávání
Ovšem nikde není stanoveno. kolik příznaků CAN musí být splněno, aby mohl být CAN
Z toho vyplývá ta nejednoznačnost při nahlašování na OSPOD:

Pediatr má v metodice napsáno - neočkování je jeden příznak syndromu zanedbávání (z celkových jedenácti).

V případech, kdy by lékař chtěl rodiče, neočkovaného dítěte. nahlásit na OSPOD, měl by brát na zřetel, celou péči rodičů o dítě. Tedy je-li přítomen POUZE JEDEN příznak CAN, je to pro stanovení podezření z diagnózy CAN málo. Paušální nahlašování těchto rodičů na OSPOD není tedy oprávněné.

 1.4.3. ZANEDBÁVÁNÍ PÉČE
Zanedbávání péče je nejčastějším projevem sy. CAN. Může, ale nemusí současně probíhat s týráním dítěte,
ohrožuje však dítě na životě a zdraví a způsobuje jeho opožďování ve vývoji.
Zanedbávání péče nejčastěji pozorují a posléze popisují sousedé v místě bydliště nebo učitelé dítěte.
U zanedbávaných dětí jsou charakteristické:
• depresivní nálada, plačtivost,
• opoždění vývoje (somatického i psychomotorického),
• nedostatečná výživa,
• vnějšková zanedbanost,
• absence náležité péče a dohledu,
• nepravidelný životní rytmus,
• nevhodné prostředí,
• vyšší úrazovost,
• absence registrace u PLDD,
• neúčast na preventivních prohlídkách a očkování u PLDD, zvl. po opakovaných výzvách
• nerespektování doporučení zdravotníků.

 

 


Aktuálně v legislativě

Zákon o ochraně veřejného zdraví

* vláda předložila návrh PSP

* Sněmovní tisk 530/0

Náš poslední článek ZDE.

 

Zákon o náhradě újmy způsobené

povinným očkováním

* prošel prvním čtením v PS

* Výbor pro zdravotnictví

doporučil schválit zákon

* vypracovává se vyhláška

k zákonu

Náš poslední článek ZDE.