Konference o očkování - právo na sebeurčení nebo občanská povinnost?

Berlín, únor 2018

V Berlíně se konal druhý ročník odborné konference o očkování, na kterou občanská a pacientská organizace Gesundheit Aktiv (Zdraví aktivně) a sdružení Ärzte für Individuelle Impfentscheidung (Lékaři za individuální rozhodování v očkování) pozvaly odborníky napříč názorovým spektrem, aby se vyjádřili k otázce, zda stát může vyžadovat povinné očkování dětí svých občanů. V Německu je na rozdíl od České republiky očkování dobrovolné, s blížícími se volbami však některé politické strany do svého volebního programu začleňují požadavek na zavedení povinného očkování.


Jen málokteré téma polarizuje společnost tak jako očkování. Zastánci rigidního očkování považují otevřenou a kritickou diskusi o očkování za nebezpečnou: co když nebude dost očkovaných a klesne kolektivní imunita? A stále důrazněji prosazují v Německu povinné očkování. Naproti tomu kritici očkování ho považují za nebezpečné a jeho oprávněnost za diskutabilní. Mezi těmito dvěma póly se pak nacházejí občané a rodiče dětí s vlastními zkušenostmi a svým pochopením zdraví, kteří si především kladou otázky: Můžeme se na očkování spolehnout? Co/Kdo vlastně opravdu stojí za doporučeným očkováním? Kde najdeme spolehlivou radu a kde nás budou brát vážně právě ve chvílích, kdy máme otázky a pochyby?

Na konferenci své názory nejen představili, ale i společně otevřeně diskutovali odborníci, politici i zástupci občanů a pacientů se snahou hledat v moři odlišných názorů ostrovy shody a dále inspirovat ke kultivované diskusi s cílem dosáhnout větší transparentnosti a důvěry.

Během diskusí se opakovaně ukazovalo, že mechanismy vedlejších nežádoucích účinků, především ty dlouhodobé, nejsou dosud zcela známé, že neexistují skutečná srovnání, z nichž by jasně vyplývalo, že očkování ve stávajících podmínkách přináší pacientům více ochrany než rizik a především, že by zavedení povinnosti očkovat nemuselo být v Německu v souladu se zákonem.


Mezi přednášejícími a diskutujícími byli například:

Dr. Med. Michael Friedl, pediatr a předseda sdružení Ärzte für Individuelle Impfentscheidung e. V.,
Dr. Rer. Nat. Patrick M. Guidato, vedoucí odboru pro zdraví a inovace ve straně Mladých liberálů (Jungen Liberalen),
Jan Matthias Hesse, právník a advokát pro zdravotní právo,
Dr. Med. Martin Hirte, pediatr a autor publikací (v češtině vyšlo např. Očkování, pro a proti),
Prof. Dr. Med. Thomas Merthens, ředitel Ústavu virologie při lékařské klinice a předseda Očkovací komise Ústavu Roberta Kocha (STICO; komise, která v Německu vydává doporučení k očkování),
Univ. Prof. Dr. Med Ingrid Mühlhauserová, lékařka a profesorka v oboru interny a endokrinologie,
pediatři Dr. Med. Steffen Rabe, Dr. Med. Georg Soldner a mnoho dalších.

V úvodní přednášce připomněl MUDr. Georg Soldner, že stále zůstává nezodpovězená otázka, zda jsou děti očkované podle doporučovaného očkovacího kalendáře celkově zdravější. Odkázal například na studii, která ukazuje vyšší procento výskytu astmatu u dětí očkovaných dle doporučovaného očkovacího kalendáře než u dětí s odloženým očkováním po 1. nebo až 3. roce života. Nebo na studii švédských autorů z roku 2009 provedenou na 14 000 dětech z několika evropských zemí, která ukázala, že u dětí, které se přirozeně imunizovaly spalničkami bez očkování (tzn. že spalničky prodělaly), je výrazně nižší výskyt alergií. Připomněl také, že proti rotavirům prokazatelně nejvíce chrání kojení. Kojené děti jsou až o 80 % více chráněné. A uvažuje se snad o zavedení povinného kojení?!

Další přednášející, MUDr. Martin Hirte, zdůraznil, že téměř neexistují data shrnující vedlejší účinky očkování, která by byla určena faktickým srovnáním očkovaných a neočkovaných dětí. Studie, o které se opírají výrobci očkovacích látek, dle dr. Hirteho pouze srovnávají vedlejší účinky původní a nové očkovací látky, nebo dvou různých očkovacích látek. Zmínil svou obavu, že pokud by měl zdravému tříměsíčnímu kojenci doporučit očkování proti šesti nemocem, porušil by základní lékařské pravidlo Primum nil nocere (především neuškodit). V praxi proto doporučuje očkování až po 1. roce života, kdy je imunitní i nervový systém více vyvinutý, stabilnější, a hrozí mu nižší poškození a zároveň klesá imunitní ochrana proti tetanu a záškrtu získaná od matky.

Na závěr úvodního bloku přednášek MUDr. Steffen Rabe důrazně upozornil na to, že v souvislosti s očkováním se často účelně a nesprávně používá pojem kolektivní imunita. Kolektivní imunita pouze ukazuje na empiricky odhadnuté procento lidí v populaci, kteří musí být chráněni, aby nedošlo k vypuknutí epidemie konkrétní infekční choroby. Toto procento chráněných lidí v populaci nelze zajistit očkováním (nebo pouze očkováním) především proto, že ochrany po očkování nemusí být (ani není) vždy dosaženo, a doba, po kterou je člověk případně chráněn, je nejasná - imunita po očkování klesá rychleji než po skutečně prodělané nemoci. Hladina protilátek po očkování nemusí dosáhnout dostatečného množství, aby jedinec byl proti chorobě ochráněn, nebo nemusí vést k ochraně vůbec. Přesto, že kolektivní imunita nesouvisí pouze s proočkovaností, jedná se o nejčastěji používaný moralizující argument pro podporu povinného očkování. Je třeba si uvědomit, že nelze učinit rovnítko mezi adjektiva ochráněný a očkovaný a že neexistuje jednoznačný vztah mezi kolektivní imunitou, vybudovanou imunitou a proočkovaností. Příklad složitosti vztahu lze demonstrovat na očkování proti meningokoku C. V Německu onemocnělo v poslední době 8 dětí i přesto, že byly očkované. Jeden z případů onemocnění nastal již 8 měsíců po dokončeném úplném očkování. Délka ochrany po tomto očkování je nejasná. Navíc nelze jednoznačně potvrdit, zda za snížením výskytu nemoci opravdu stojí očkování, neboť snižování výskytu choroby pozorují také v zemích, kde se proti meningokoku C neočkuje. Zároveň ale ve Velké Británii, kde bylo očkování zavedeno dříve, a nyní již i v Německu, roste výskyt meningokoků B a W, které byly dosud z hlediska výskytu nevýznamné. Vakcína proti meningokoku C se také dává do souvislosti s vyšším výskytem autismu.

Na závěr konference se přednášející sešli ke společné veřejné a - navzdory velkým názorovým rozporům - velmi kultivované diskusi. Záznamy z konference jsou veřejně dostupné na stránkách sdružení Gesundheit Aktiv https://www.gesundheit-aktiv.de/was-wir-tun/events.html


Závěry konference lze shrnout do několika bodů:

  • Odbornou informovanost a budování důvěry nelze nahradit celostátní povinností.
  • Odborníci se kloní proti zavedení povinného očkování v Německu.
  • Shoda panuje také v případě prosazování individuálního přístupu k pacientům.
  • Je třeba podpořit vypracování nových kvalitních a objektivních odborných studií, které by zodpověděly základní otázky bezpečnosti očkování.
  • To vše v atmosféře vynikajícího a kultivovaného dialogu mezi zastánci různých názorů.

 

* Doporučovaný očkovací kalendář v Německu je podobný povinnému v ČR. Přesto, že je v Německu očkování „pouze“ doporučované, je proočkovanost vysoká.

Pro Rozalio zapsala Mgr. Jana Vaníčková, PhD.