Souvislost očkování hexavakcínou a Prevenarem s retardací PMV

Dobrý den,

naše zkušenost s očkování hexavakínou a Prevenarem současně jsou alarmuijící. Děsí mě to tak, že jsem se rozhodla náš příběh zveřejnit. Vím, že nemáme pořád vyhráno, a mám strach že ty měsíce dřiny, slz a strachu můžou ze dne na den přijít v niveč tím že nás zase naočkují a dcera na to zareaguje stejně jako tenkrát...

Naše dcera je vytoužené dítě. Po 3 letech neúspěšného snažení, kdy jsme se svěřili i do rukou lékařů a absolvovali celkem 3xIUI a 2xIVF (bez úspěchu), už to vypadalo na rozvod. Bylo to velmi smutné, hektické a vyčerpávající období. Po té, co jsme, s mužem oba dva tak nějak, rezignovali a dali si od všech umělých stimulací půlroční pauzu, jsem 14 dní před další návštěvou CARu zjistila, že jsem těhotná. Byla to obrovská vlna štěstí, ale zároveň i strachu, aby vše bylo v pořádku. A bylo! Dcera se narodila 14 dní před termínem, porod byl rychlý, bez komplikací, dcera byla v pořádku.
Ve 2. měsíci dostala 1. hexavaxínu, neměla ani teplotu, pouze byla celý den hrozně unavená. Ve 3. měsíci dostala 2. hexavaxínu společně s 1 dávkou Prevenaru. Opět neměla
 teplotu, únava se ale z jednoho dne najednou protáhla na celý týden, pak se zdálo vše v pořádku, ale 14 dní před návštěvou poradny dcera najednou přestala mít zájem o kojení. Nechápala jsem to, z pravidelných 15ti minutových kojících svačinek se staly najednou ani ne 2 minutové etapy, po minutě se začala od prsa odtahovat, když jsem se jí snažila "přinutit" pít tak okamžitě křičela, jinak byla naprosto čilá, vypadalo to jako by jí nic nechybělo....vůbec jsem tomu nerozuměla. To trvalo týden a další týden už začala být i víc spavá, ale se svými pochybnosti jsem neměla nikde zastání, nikdo mi nedokázal poradit co se děje. Konzultovala jsem tuto situaci i s laktační poradkyní, která se zmínila o tzv. bojkotu kojení, což naší situaci odpovídalo, a proto jsem se částečně uklidnila a přijala radu být trpělivá...V poradně jsem se o problému zmínila a ze strany pediatra mi bylo doporučeno zkusit dokrmovat umělým mlékem?!
Ve 4. měsíci tedy dostala dcera další dávku vakcín, 3. Hexu a 2. Prevenar, opět neměla horečnaté reakce, ale měla velké otoky na nožičkách a začala být celkem úzkostlivá, kojení se časem opět upravilo na 10minut. Co se ale změnilo, byl zájem o hračky, když jsem se zpětně dívala na video, jak 2měsíční dcera bouchá ručkama do hrazdičky, aby rozhoupala hračky, a najednou pod ní ležela a jakoby nevěděla co dělat, začalo mi to být divné. Myslela jsem si ale, že ji hrazdička prostě omrzela. Koupili jsme tedy další, jinou, ale efekt žádný...Na cvičení s dětmi, kam jsem s dcerou chodila, se začínaly podobně staré děti pomalu přetáčet, přitahovat se do sedu, některé se dokonce v 6ti měsících i plazily, ale dcera stále nic!
V 5. měsíci jsme poradnu neměli, ale začala jsem být už nervózní, že dcera nic z „předepsaného“ nedělá. Zašla jsem, jen tak pro kontrolu, k fyzioterapeutce, měla jsem za to že je vše ok, jen se dceři nechce. Ovšem to co jsem si vyslechla u fyzioterapeutky, mi vyrazilo dech. Bylo mi řečeno, že naše, ten den právě, 6-ti měsíční, dcera má zastavený vývoj, psychomotoricky odpovídala 2-3měsíčnímu dítěti. Stále měla zaťaté pěstičky, o reflexech, které by už měla mít, nebyla ani řeč a ke všemu byla hypotonická. Okamžitě jsem dostala instrukce, co začít cvičit. Nikdy nezapomenu na konstatování: „...určitě vám ve 3 měsících píchli Prevenar že?...“
To, že u někoho očkování může způsobit pěknou paseku jsem možná někdy slyšela, ale že by dokázalo obrátit naruby celý život, to jsem nečekala. Začala jsem si dávat 2 a 2 dohromady a bylo to opravdu strašidelné, jak to všechno sedělo. Vždyť ty problémy začaly být opravdu vidět po očkování Hexy s Prevenarem, odmítání jídla, nezájem o hračky, plačtivost... Ale ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, že tím, že jsem pro dceru chtěla "to nejlepší" jsem jí dost možná spíš ublížila?!
Fyzioterapeutka mi řekla, že nejsem jediná maminka, která má takový problém. Dle jejího názoru vzrostl počet dětí, kterým se po očkování zastavil nebo zpomalil vývoj. Podle nějaké teorie, je to prý díky tomu, že se teď děti očkují moc brzy. (Dříve, když se očkovalo TBC se málokomu včas zahojila jizva po očkování, a proto se další očkování musely posunout na později.) V době, kdy mají vymizet vrozené reflexy a vytvářet se reflexy nové, prý očkovací látka, tím jak zatěžuje organismus (zvláště centrální nervový systém), může dost možná napáchat víc škody než užitku. Tělo se snaží bojovat s nemocemi, které byly očkovány a proto odsouvá psychomotorický vývoj "na později". Proč mi to ale nikdo neřekl? Nevaroval? Jak s takovým rizikem můžou vůbec pediatři děti očkovat?!
Nelenila jsem a druhý den jsem byla nastoupená v ordinaci. Doktor mi od stolu řekl, že se mu dcera, na uplynulých poradnách, rozhodně hypotonická nezdála. Udělal s ní tedy pár jakýchsi diagnostických cviků a pouze konstatoval: „ No ta vertikalizace tam není, bude potřebovat cvičení“. A to bylo celé. Ptala jsem se, jestli je možné, aby to bylo způsobeno očkováním, řekl mi, že na to nejsou žádné studie, že je fakt že hypotoniků teď přibylo, ale do souvislosti s očkováním by to nedával. Nicméně 3. dávku Prevenaru nám, ze své vůle, už nenaočkoval. Napsal nám žádanku na neurologii a do diagnózy napsal retardace PMV. Naštěstí jsem si ten ortel přečetla až doma, jinak bych domů asi nedošla, protože jsem se psychicky zhroutila. Pořád jsem nechápala, jak je možné, že zdravé dítě je v očích lékaře najednou retardované??? Nezbývalo mi tedy nic jiného, než začít hledat informace a hlavně s dcerou cvičit Vojtovu metodu.
Teď jsme oslavili 9 měsíců. V osmi měsících se dcera ze dne na den začala otáčet na bříško, za týden na záda, za další týden se zvedla na kolínka a rajtovala. Podotýkám, že otáčení zvládla najednou na obě strany, prostě to vypadalo jako by si najednou vzpomněla, že něco takového vlastně umí.
Stále cvičíme, fyzioterapeutka nás vytrvale podporuje, kontroluje a dává nám naději. ostatně tu mi dávala od začátku. Náš pediatr mi na dotaz zda se z toho dcera dostane, řekl pouze: “Je důležité, aby se vývoj nezastavil úplně, víc teď říct nemůžu.“ Prevenar nám doktor už nedoočkoval a ani bych to nedovolila. Co mě nyní momentálně děsí, je ale skutečnost, že v roce a půl nás bude čekat 4. dávka hexavakcíny. Z toho mám opravdu strach!
Co když se vrátíme tam, kde jsme začaly? Co když to opravdu bylo očkováním hexou a ne Prevenarem, jak jsem se domnívala?! A co další povinné očkování, zarděnky, příušnice, spalničky?! Když byla dcera tak citlivá na očkovací látku před měsíci, co když je tak citlivá stále?!
Četla jsem názory, že je dobré udělat imunologické vyšetření před očkováním, ale nevím, co se z toho dá poznat. Byla bych ráda za rady, zkušenosti, poznatky, bez argumentů proč chci dceru nechat vyšetřit na imunologii mi doktor jistě žádanku nedá, a bez žádanky zřejmě nic nezmůžu...Děsí mě to tak, že jsem se rozhodla náš příběh zveřejnit už teď, vím že nemáme pořád vyhráno, a mám strach že ty měsíce dřiny, slz a strachu můžou ze dne na den přijít v niveč tím že nás zase naočkují a dcera na to zareaguje stejně jako tenkrát...
¨
Monika Š.