Stanovisko Rozalia k výskytu spalniček v České republice

Výskyt spalniček v ČR vyvolal mezi některými obyvateli paniku. Média a oslovení odborníci obviňují odpůrce očkování místo snahy objektivně situaci popsat. Najít rychle viníka je nejjednodušší zkratka, ale k řešení situace to rozhodně nepřispívá.

Všechny tyto spekulace o příčinách objevších se případů spalniček na severní Moravě jsou z velké části vyvolány neexistencí oficiálních informací. V článcích, které byly dosud zveřejněny, chybí základní údaje, a to např. o počtu nakažených osob, jejich proočkovanosti, důvodu výskytu či provedených opatřeních. Co chybí naprosto, jsou zásadní informace o tom, co mají dělat lidé či rodiče dětí, jež byli v kontaktu s nakaženými či u nich už propukly příznaky onemocnění.

Média obyvatelstvo jen straší a jako jediné řešení nabízejí očkování namísto podání komplexních rad.

 

Nejlepší prostředí pro strach vytváří nedostatek informací

Rozalio se snaží situaci sledovat a sbírat všechny potřebné informace a musí se v první řadě ohradit proti označování „odpůrců očkování“ jako viníků a zkratkovitých závěrů o příčinách výskytu, že celá situace vznikla jen kvůli těm, co kritizují očkování. Spalničky se totiž podle všeho šíří napříč generacemi, napříč očkovanými i neočkovanými lidmi, a opravdu v bezpečí jsou pouze ti, kteří tuto infekční chorobu již dříve přirozeně prodělali. To také ostatně potvrdil primář infekčního oddělení v Opavě Petr Kümpet: „Očkovat se ale nemusí lidé jako já, kteří spalničky měli. Máme doživotní imunitu.“(1)

Ostatní osoby, ať už očkované či neočkované, lze vyzvat k vyšší opatrnosti a ohleduplnosti. Pokud byly ve styku s osobou, která do několika dnů onemocněla spalničkami, měly by co nejvíce omezit kontakt s dalšími lidmi, protože v případě nakažení jsou infekční již 2-4 dny před výsevem vyrážky.

V každém případě by měly navštívit lékaře a upozornit jej na podezření onemocnění spalničkami při pozorování těchto typických příznaků: rýma, kašel, vysoká horečka, zánět spojivek, bělavé tečky se zarudlým okolím v dutině ústní a na sliznici. A to i v případě, že si nejsou vědomy předchozího styku s nakaženou osobou.(2)

Při léčbě jsou nejdůležitějšími opatřeními klid na lůžku, izolace, dostatek tekutin a zvýšený příjem vitaminu A. Nejlepším zdrojem dobře vstřebatelného vitaminu A je rybí tuk, resp. olej z tresčích jater, který mimoto obsahuje vitamin D důležitý pro dobrou funkci imunitního systému. 

Upozorňujeme znovu i na to, aby těchto opatření dbaly i osoby očkované či rodiče očkovaných dětí. Očkování má jen časově omezenou ochranu, u dospělých očkovaných v dětském věku je velmi pravděpodobné, že protilátky vytvořené očkováním již klesly pod protektivní mez Očkování není 100% účinné, existují tedy i očkovaní, kteří nejsou imunní. K ochraně proti spalničkám po očkování trivakcínou (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím) se při podání dvou dávek udává délka ochrany zhruba 20 let.(3)

Je nám znám i případ z minulého týdne, kdy žena, která byla v dětství očkována (jednou dávkou), si nechala nyní zjistit protilátky na spalničky. Ty dle testů měla vysoké a ochrana tedy měla být dostatečná. O pár dní později však pozorovala typické příznaky tohoto onemocnění a diagnózu následně potvrdil i její ošetřující lékař. Tento případ tedy ukazuje na to, že očkování nemusí být nutně účinné i za přítomnosti dostatečné hladiny protilátek. Proto jsou karanténní opatření vhodná pro všechny dotčené. 

 

Spalničky v ČR - skutečné nebezpečí?!

Očkování proti spalničkám bylo v ČR zavedeno v roce 1969, v době, kdy úmrtnost již klesla a byla takřka nulová (viz graf)(4). U nás proběhla poslední epidemie spalniček před třemi lety v Ústeckém kraji, přičemž bylo laboratorně potvrzeno celkem 186 případů. Zdrojem nákazy byl dospělý 47letý muž, který se vrátil do ČR z Indie a následně se účastnil happeningu, kde prokazatelně nakazil dalších sedm dospělých osob. Od těchto se pak nakazilo několik zdravotníků (celkem jich onemocnělo 88). Nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí v souvislosti s infekcí.(5)

Více než 85 % dětí, u kterých dojde ke komplikacím při onemocnění spalničkami, má celkový nedostatečný stav výživy a špatné sociální podmínky. Až 98 % případů úmrtí na toto onemocnění připadá na rozvojové země, kde ještě dnes patří spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí. Výskyt komplikací není konstantní a výrazně podléhá věku nemocného a působení některých rizikových faktorů - oslabení imunity, rutinní používání antipyretik, deficit vitamínů A a C.

Očkování proti spalničkám, a to nejen u nás, se potýká s nemožností výběru vakcíny. Jedinou dostupnou vakcínou v ČR proti spalničkám je Priorix (vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). Mnozí rodiče váhají s použitím této vakcíny a obávají se možných nežádoucích účinků vakcíny obsahující živé viry tří nemocí najednou. Oddělené očkování proti spalničkám by uvítali téměř všichni. V Rozaliu evidujeme časté dotazy na existenci monovakcíny proti spalničkám, které rodiče vyhodnocují jako závažnější a žádoucí k očkování v dětském věku. Oproti příušnicím a zarděnkám, které jsou lehčího charakteru a komplikace při onemocnění se objevují především v dospělosti. Bohužel u nás není monovakcína dostupná. Tento problém se vyskytuje i v jiných zemích a z jejich zkušeností lze jasně vyčíst, že vůle rodičů očkovat své děti proti spalničkám by byla mnohem vyšší, kdyby měli na výběr z monovakcín. Ty mimochodem ještě před pár lety byly v ČR dostupné, ale MMR kombinované vakcíny naprosto ovládly trh.

Závěrem apelujeme na zdravotníky, především nemocnice, aby dbali na vysokou informovanost a karanténu. Nákaza na některých místech podle námi zjištěných údajů vznikla nevhodnými postupy, špatnou diagnostikou, a to paradoxně právě v nemocnicích, kde se mohou nakazit zaměstnanci, kteří infekci následně šíří dále v zařízeních s velkým počtem lidí, navíc se zdravotními problémy.

 

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Dnes se u nás nemoc šíří především mezi dospělými, u kterých vymizely protilátky z očkování. Právě tito dospělí jsou také nejčastější příčinou importu nemoci a následným vznikem epidemie. Před zavedením očkování byli dospělí chráněni prodělanou nemocí v dětství. Průběh onemocnění u dospělých bývá obvykle závažnější než u dětí. Na druhou stranu stoupl procentuálně i počet onemocnění v 1. roce života, protože ústupem spalniček nebo vyprcháním ochrany po očkování vymizela i ochrana kojenců protilátkami od matky. Kojenci jsou další dotčenou skupinou s vyšším rizikem zdravotních komplikací.

Předpokládá se, že s postupným ubýváním osob, které spalničky v dětství prodělaly a mají tak doživotní imunitu, se budou tyto epidemie opakovat daleko častěji. Budou způsobeny vymizelou imunitou z očkování nebo těmi, u kterých očkování selhalo a nebyly vytvořeny protilátky, ne primárně neočkovanými jedinci.(6)   

http://ostrava.idnes.cz/moravskoslezskym-krajem- se-siri- spalnicky-fkl- /ostrava- zpravy.aspx?c=A170407_181527_ostrava-zpravy_jog

https://www.ockovacicentrum.cz/cz/spalnicky

https://www.vakciny.net/PORADNA/Temata/P_MMR.htm

4 http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf, http://www.szu.cz/tema/vakciny/dopady-pravidelneho-ockovani-v-cr?highlightWords=Epidemiologie%2F2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf

5 http://www.vakcinace.eu/data/files/hradecke_2014/trmal.pdf

6 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6741921

 

V poradně Rozalia se množí dotazy na očkování dětí již od 9.měsíce věku proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. 

Odpověď: Vzhledem ke zkušenostem s imunitní odpovědí na očkování proti spalničkám byla stanovena hranice očkování spalničkovými vakcínami na 15 měsíců věku, kdy valná většina dětí vytváří po očkování kýženou ochranu proti infekci. Z dřívějších zkušeností s očkováním kojenců již od 10. měsíce věku vyšlo najevo, že nemalá část z nich neodpovídá adekvátně na očkování a vytváří jen slabou ochranu proti infekci.