Tento text byl přeložen ze zahraničních stránek a není textem spolku Rozalio. Informace v něm obsažené nemusí odpovídat epidemiologické situaci v ČR či oficiálním doporučením v očkování. Zdroj: immune.org.nz

 

Hemofilovou infekci typu b (zkráceně Hib) způsobuje bakterie Haemophilus influenzae typu b. Člověk je jediným hostitelem těchto bakterií. Obzvláště náchylní na infekce Hib jsou kojenci a malé děti do věku do pěti roků.
Navzdory podobnému názvu není Haemophilus influenzae typ b totéž co influenza (sezonní chřipka), kterou způsobují viry.
Před zavedením vakcíny proti Hib v roce 1994 byla tato infekce nejčastější příčinnou života ohrožující bakteriální infekce u dětí mladších pěti let. Od té doby se počet dětí hospitalizovaných s Hib meningitidou nebo epiglotitidou (zánět záklopky hrtanové) snížil o cca 90 %.


Šíření

Hib bakterie se běžně vyskytují v nose a hrdle a obvykle nemoc nevyvolávají.
Bakterie se šíří z jedné osoby na druhou kapénkami ve vzduchu a na různých površích, kam se dostanou kýcháním a kašláním nemocné osoby, nebo přímým stykem s výměšky z úst.
Pravděpodobnost přenosu bakterií roste, pokud daná osoba žije se sourozenci v předškolním a školním věku, žije v přeplněné domácnosti nebo trpí jinou respirační infekcí, např. sezonní chřipkou.
Skupiny se zvýšeným rizikem onemocnění: společná domácnost či jiný blízký kontakt s infikovanou osobou, např. prostřednictvím intimního styku, sdílením jídla a nápojů, kojenci a děti navštěvující jesle a mateřské školy.


Příznaky

Podobně jako u několika dalších nemocí (např. pneumokokových či meningokokových onemocnění) závisejí příznaky a projevy Hib na tom, v jaké části těla se bakterie nacházejí. Všechny tři nemoci se mohou projevit jako meningitida (zánět mozkových blan) či bakterémie (krevní infekce, někdy nazývaná též septikemie, neboli otrava krve), ale také jinak. Hib se může projevit například jako epiglotitida (zánět záklopky hrtanové) či zápal plic.

Příznaky meningitidy:

  • horečka, nechutenství, zvracení;
  • ospalost, bolest hlavy, citlivost na jasné světlo, ztuhlost krku;
  • u kojenců mohou být příznaky obecné a neurčité, může dojít k vyboulení fontanely.

Příznaky epiglotitidy:

  • horečka;
  • obtížné dýchání;
  • hlasité dýchání;
  • obtížné polykání;
  • slinění.
  • Nemocné dítě může sedět s nataženým krkem a vyplazeným jazykem pro usnadnění dýchání.


Léčba

Děti s příznaky meningitidy či epiglotitidy by měly co nejdříve navštívit lékaře.
Infekce Hib se léčí antibiotiky. Občas je nutná podpůrná léčba zahrnující hospitalizaci a intenzivní péči.


Rizika

Dostane-li se bakterie Hib do krve a u dané osoby se rozvine invazivní onemocnění Hib, hrozí následující rizika:

  • meningitida( u 20-40 % z těch, kteří dostali meningitidu a přežili, se projeví dlouhodobé neurologické poškození);
  • bakteriémie (krevní infekce);
  • epiglotitida (zánět záklopky hrtanové) s možným dopadem na dýchání;
  • zápal plic a zánět v dalších orgánech, např. srdci, kloubech, kostech a kůži.
  • Kojencům a dětem mladším pěti let hrozí zvýšené riziko Hib. U dětí ve věku 2-4 roků hrozí zvýšené riziko onemocnění Hib epiglotitidou.
  • Zvýšené riziko infekce hrozí například osobám s odebranou či špatně fungující slezinou a osobám se zhoršenou imunitou v důsledku jiného onemocnění či jeho léčby.


Prevence

K dispozici je účinná vakcína aplikovaná všem kojencům a malým dětem a také starším dětem a dospělým s narušeným imunitním systémem.

Dále:

  • vyhýbat se přeplněným životním podmínkám, je-li to možné;
  • nesdílet jídlo, pití a jídelní potřeby;
  • omezit blízký fyzický kontakt při kašlání a kýchání;
  • zakrývat si ústa a důkladně si umývat ruce po kýchnutí či kašlání.

 

 

Hemofilová infekce typu b

Komplikace způsobené nemocí

  • otrava krve (septikemie)

  • zánět mozkových blan (meningitida), zejména u dětí mladších dvou let, 20-40 % z těch, kteří dostali meningitidu a přežili, se projeví dlouhodobé neurologické poškození, v 5 % případů úmrtí navzdory léčbě

  • zánět záklopky hrtanové (epiglotitida)

  • zápal plic

  • zánět kloubů, srdce, svalů, kůže

  • dlouhodobé neurologické poškození

  • smrt u cca 5 % nemocných navzdory poskytnuté léčbě

Reakce na vakcínu

Běžné reakce

  • podrážděnost

  • ospalost

  • nezvyklá plačtivost

Vzácné reakce

  • kopřivka

  • svědění

  • křeče

Podobně jako u jakéhokoli jiného léku se po očkování může velmi vzácně vyskytnout vážná alergická reakce.