Tento text byl přeložen ze zahraničních stránek a není textem spolku Rozalio. Informace v něm obsažené nemusí odpovídat epidemiologické situaci v ČR či oficiálním doporučením v očkování. Zdroj: immune.org.nz

 

Černý kašel (nazývaný také dávivý kašel) je vysoce nakažlivé respirační onemocnění. Projevuje se silnými záchvaty kašle, které mohou být doprovázeny zvracením a zajíkavými zvuky.
Onemocnění může trvat až 3 měsíce, občas se o něm mluví jako o „stodenním kašli“. Příznaky jsou výraznější u dětí, neboť u novorozenců a dospělých je menší pravděpodobnost „zajíkání“.
U starších adolescentů, dospělých a starších osob onemocnění často probíhá nezjištěné, čímž dochází k jeho podhlášenosti. Až u třetiny adolescentů a mladých dospělých s přetrvávajícím kašlem bývá zjištěna nedávná nákaza černým kašlem.


Šíření

Nemoc je vysoce nakažlivá a šíří se kašlem a kýcháním. Bakterií Bordetella pertusis se nakazí cca 90 % neimunních členů domácnosti. Školní děti a adolescenti bývají nakaženi spolužákem nebo kamarádem. Mnoho malých dětí ji chytí od svých starších sourozenců nebo rodičů, často před dosažením věku, kdy mohou být plně naočkované. Imunita časem vyprchá, což znamená, že všichni dospělí jsou potenciálními zdroji nákazy dětí.
Člověk s černým kašlem je obvykle nakažlivý od týdne před do tří týdnů po propuknutí kašle.


Příznaky

Po 5-10 dnech (ale někdy až po 3 týdnech) od nákazy černým kašlem začnou počáteční příznaky: rýma, kýchání, mírná horečka a mírný dráždivý kašel trvající 1-2 týdny. Toto je nejnakažlivější období. U dětí může v této fázi docházet k zástavě dýchání (apnoe).
Příznaky v pozdější fázi zahrnují záchvaty kašle, u dětí následované hlubokým nádechem nebo vysokým sípavým zvukem. U kojenců a dospělých se charakteristické „zajíkání“ obvykle neprojevuje. Novorozenci a malé děti vypadají často nezdravě a mohou při záchvatech kašle modrat a zvracet.
Zotavovací fáze může trvat několik měsíců. Přestože kašel po několika týdnech přejde, záchvaty kašle se mohou znovu objevit při jakémkoli dalším respiračním onemocnění.


Léčba

Na černý kašel neexistuje léčba. Pro zamezení šíření nemoci mohou být v její počáteční fázi podávána antibiotika (např. erytromycin). Pokud se podají dostatečně brzy, mohou zmírnit příznaky.
Ke zmírnění záchvatů kašle pomáhá:
pití teplých nápojů
zvlhčovač vzduchu v ložnici (nutno čistit každé 2-3 dny)
slané nosní kapky pro snazší odstranění hustého hlenu
vydatné pití čirých tekutin
vyhýbání se spouštěčům kašle jako cigaretový kouř, parfémy a škodliviny


Rizika

Těžkým průběhem onemocnění jsou nejvíce ohroženy děti ve věku do 12 měsíců. Kojenci, kteří nejsou v pravý čas očkováni vakcínou s obsahem pertusové složky (rozvržené na 6 týdnů, 3 měsíce a 5 měsíců věku), mají pětkrát vyšší pravděpodobnost hospitalizace s černým kašlem než očkované děti.
Přibližně polovina dětí, které chytí černý kašel před dovršením 12 měsíců, musí být hospitalizována, a 1-2 % hospitalizovaných dětí na infekci umírá. Dávivé kašlání může dočasně zamezit přísunu kyslíku do mozku (hypoxie). U cca 0,2 % dětí černý kašel způsobuje trvalé poškození mozku, ochrnutí, hluchotu nebo slepotu. Mohou se vyskytnout druhotné infekce jako zápal plic a zánět středního ucha.
U adolescentů a dospělých je onemocnění obvykle mírnější. Projevuje se vytrvalým kašlem podobného charakteru jako u jiných zánětů horních cest dýchacích, ačkoli u některých dospělých může prudké kašlání vyústit v kolaps, zlomení žeber nebo zápal plic. Počty hospitalizovaných i úmrtnost dospělých jsou pravděpodobně podhodnocené.


Prevence

Nejlepší ochranou kojenců je očkování jejich matek v průběhu těhotenství, následované včasnou imunizací kojenců v 6 týdnech, 3 a 5 měsících věku. Děti jsou dále chráněny posilujícím očkováním ve 4 a v 11 letech věku.
Po očkování si tělo těhotné ženy vytvoří vysoké hladiny protilátek (ochranné bílkoviny specifické pro danou nemoc), které se skrz placentu dostanou k plodu. Pomáhají chránit novorozence proti závažnému černému kašli prvních pár měsíců života, dokud nedostane tři dávky vakcíny a nevytvoří si vlastní dlouhodobou obranu. Posilující dávka vakcíny proti černému kašli (Boostrix®) je doporučována pro každé těhotenství.
Kojení neposkytuje přímou účinnou ochranu proti černému kašli.
Žádné dítě s černým kašlem by nemělo chodit do školy či předškolního zařízení ani do jiných kolektivů, dokud se necítí dostatečně dobře a dokud nebere antibiotika po dobu pěti dnů nebo neuplynuly tři týdny od nástupu záchvatů kašle.
Blízkým příbuzným kojenců (např. otcům a prarodičům) se doporučuje přeočkování proti černému kašli z důvodu omezení šíření nemoci. Starší sourozenci by měli být očkování podle očkovacího kalendáře.

 

 

Černý kašel

Komplikace způsobené nemocí

  • dehydratace, úbytek váhy

  • zánět středního ucha

  • nedostatek kyslíku (hypoxie) během záchvatů kašle

  • krvácení v očích (subkonjuktivální hemoragie)

  • hospitalizace (50 % kojenců mladších 1 roku)

  • zpomalené nebo zatavené dýchání (apnoe)

  • zápal plic

  • křeče (záchvaty)

  • úmrtí u 1-2 % hospitalizovaných kojenců

  • encefalitida

  • u dospělých může silné kašlání způsobit inkontinenci, zánět středního ucha, krvácení z nosu, mdloby, zápal plic či zlomení žeber

Reakce na kombinované vakcíny (DTaP)

Běžné

  • nechutenství

  • zvracení nebo průjem

  • podrážděnost, nepokoj

  • neobvyklý pláč

  • otok končetin

Vzácné

  • kopřivka

  • přechodný nízký počet krevních destiček

  • přetrvávající neutišitelný křik u kojenců

  • hypotonicko-hyporesponzivní epizoda (HHE) u kojenců

  • křeče

Podobně jako u jakéhokoli jiného léku se po očkování může velmi vzácně vyskytnout vážná alergická reakce.