Report z 5. jednání Pracovní komise pro problematiku očkování konaného dne 15. března 2017

Páté jednání Pracovní komise pro problematiku očkování na Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „Komise“) bylo věnováno diskusi o připravovaném zákoně, kde stát převezme odpovědnost za újmu způsobenou očkováním. Ministerstvo zdravotnictví ČR jej slíbilo předložit co nejdříve po zvolení nové vlády, tedy po podzimních volbách. Dodrží-li MZ slíbený termín, lze očekávat, že se tento zákon bude projednávat během roku 2018.

Zasedání Komise poprvé zahájila, v loňském roce jmenovaná, hlavní hygienička Eva Gottvaldová a rovnou předala slovo náměstku pro legislativu a právo Radku Policarovi. Ten představil celkový návrh zákona a body, které by rád dal k diskuzi.

Prvním projednávaným bodem byla otázka, zda se odškodnění bude týkat nežádoucích účinků (dále jen NÚ) pouze po povinném očkování nebo i po dobrovolném, resp. plošně doporučovaném a státem hrazeném. Byly vzneseny námitky, že absence odškodňování NÚ po plošném doporučeném očkování může ohrozit jeho důvěryhodnost a způsobit následnou nižší proočkovanost. Rodiče budou chtít mít záruku, kterou u dobrovolného očkování nebudou mít. Konkrétně bylo zmíněno očkování proti pneumokokům a HPV. Podle některých členů je tento názor čistě marketingový. Nicméně podle mnohých má stát zájem, aby proočkovanost na plošně doporučená očkování byla vysoká a tedy by měl dávat lidem jistotu v podobě odškodnění případných NÚ.

 

Dále byla ze strany Rozalia vznesena námitka, že při simultánním očkování (nejčastěji hexavakcínou a vakcínou proti pneumokokům) bude problematické určit, která vakcína způsobila NÚ, a tak mohou vzniknout sporné závěry a složitá rozhodování. Odpověď stran MZ byla, že toto by měly dořešit pojmy „pravděpodobná souvislost“ a „příčinná souvislost“ (o těchto pojmech se diskutovalo během schůze ještě několikrát). Tyto sporné varianty a další nejasnosti by měly být údajně dospecifikovávány při schvalování zákona. Zde zazněla i poznámka, že je dost času na to připravit tento zákon precizně, když bude projednáván až příští vládou, proč tedy připomínky do detailů neprojednat a návrh upravit, objevují-li se už nyní relevantní námitky.

Václav Hrabák, předseda Společnosti pacientů s následky po očkování (Poočkování), se zajímal, jak může Komise vstupovat do procesu tvorby zákona a zda jej dostane k připomínkování. Odpověď zněla, že Komise složená z velkého počtu názorově rozdílných subjektů by právě pro tu rozdílnost názorů nebyla schopna shody, proto nebude vydávat žádné vlastní připomínky.  Členům, resp. jednotlivým subjektům, je doporučeno připomínkovat jednotlivě. Bylo přislíbeno zaslání plného textu zákona k připomínkování přibližně za tři týdny od zasedání Komise.

Dále se diskutovalo o tom, že podobné zákony existují v mnoha dalších zemích, proč tedy ČR tvoří něco od začátku, když se lze inspirovat např. zákonem v Rakousku, který by MZ mělo mít už z roku 2012 k dispozici! Pan náměstek Policar připomněl svou úvodní řeč, ve které zmiňoval, jak tvořili tento zákon, a to analýzou odškodňovacích systému ostatních zemích.

Dalším důležitým projednávaným bodem byla otázka jaké NÚ se budou odškodňovat. Existuje mnoho pojmů – závažné NÚ, trvalá poškození zdraví, dočasné poškození zdraví, nebo se bude odškodňovat i hospitalizace např. při extrémně vysokých horečkách? Ministerstvo má v plánu přesně definovat, co pod pojem závažné NÚ bude spadat. MZ se bude snažit, aby zákon nebyl obecný, ale jasně specifikovaný a  samozřejmě se má týkat i „zřetele hodných případů“, tedy těch, které budou na hranici mezi odškodněním a neodškodněním. Za tímto účelem bude vydána prováděcí vyhláška, v plánu je vytvořit i vzorovou žádost, aby bylo usnadněno podání žádosti o odškodnění. O uznání a výši náhrady škody bude rozhodovat MZ, kde je v plánu pro tento účel zřídit odborný panel sestávající z odborníků nezávislých na ministerstvu a jeho orgánech. 

Na závěr se debata věnovala možnostem odškodnění. Jsou v úvaze dvě: první variantou je plné odškodnění, podobně jako je zakotveno v občanském zákoníku a druhou variantou je vyplacení fixní částky (něco jako bolestné) s následným vyplácením fakultativních položek léčby, tedy reálných nákladů následné léčby. Výše fixní částky není zatím stanovena, není žádný odhad ani představa. Znovu zaznělo, že toto by mělo být politické rozhodnutí až při schvalování zákona a opět zazněl i protinázor, že nyní je dostatek času zákon připravit další vládě kvalitně a komplexně.

Předsedající hlavní hygienička chtěla po diskusi nad odškodňovacím zákonem schůzi ukončit, byla však ještě vznešena připomínka, že nebyly projednány body, které před schůzí navrhlo Rozalio[1] a není běžné, aby se písemná připomínka neprojednala a že tyto body jsou důležité a ukazují, co zajímá občany.

V rychlosti tedy byla náměstkem pro zdravotní péči Romanem Prymulou zmíněna příprava nového znění vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, ve které bude zavedeno schéma očkování hexavakcíny 2+1 namísto 3+1, a plánuje se zde i stanovení horní hranice pro naočkování první dávky MMR vakcíny na 18. měsíc věku. Na dotaz zástupkyně Rozalia, proč zavádět něco nového (horní hranici pro MMR očkování), když současný systém funguje dostatečně, pan Prymula odpověděl, že právě nefunguje… Zavedení schématu 2+1 je prý čistě ekonomické, byla zpochybněna účinnost tohoto schématu a nadnesena zvláštní poznámka, že prý bychom se snad měli bát infekcí, když bude dětem chybět ta jedna dávka…

Těsně před ukončením schůze obeznámila zástupkyně Rozalia Komisi o problému týkajícího se hrazení povinných vakcín při odložení očkování. Informovala o tom, že podle stanoviska ministerstva zdravotnictví[2] každé povinné očkování má být propláceno pojišťovnami bez ohledu na dodržení či nedodržení termínů daných vyhláškou. Naopak Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) výklad MZ naprosto ignoruje. VZP tak odmítá proplatit vakcínu, která byla aplikovaná bez zdravotní indikace později než je doporučeno vyhláškou. Pan poslanec Kasal si vzal slovo za VZP a sdělil, že podle jejich revizních lékařů jednají legálně, když odmítají takové očkování uhradit. MUDr. Šebková následně reagovala, že Sdružení dětských praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) bylo přizváno k jednání na toto téma, a přislíbila Rozaliu zaslání materiálů, které sama obdrží..

 

Zasedání Komise se po ¾ roce opět uskutečnilo, diskutovalo se na ní o zásadních věcech, otázkou je s jakým dopadem. Žádná stanoviska ani výstupy z Komise nevzešly. Situaci budeme sledovat, budeme očekávat a požadovat dodržení všech slibů, aktivně se snažit připomínkovat a do procesu změn se zapojovat.

 

Spolek Rozalio na zasedání zastupovala Marie Maříková.

Termín dalšího jednání komise není zatím stanoven

 

[1] Pro středeční jednání navrhujeme k projdednání tyto body:

1) Odškodňovací zákon - konktrétní situace, možnost nahlédnutí

2) Pozměňovací návrh zákona o specifických zdravotních službách navržený poslancem Janem Farským, který by přinesl možnost odškodnění zdravotní újmy způsobené očkováním.

3) Novela podané senátorkou Miluší Horskou a dalšími 36 senátorkami a senátory rušící povinnost být očkován na ŠvP, ozdravené pobyty. (bylo schváleno poměrem 53:0:5 zdrželo!)

4) Hrazení povinných vakcín při překročení intervalu daného vyhláškou z jiných důvodů než zdravotních. MZ vydalo jasné stanovisko (viz příloha), VZP hrazení stále odmítá zde vyjádření MUDr. Emílie Bartiškové, ředitelky Odboru kontroly a revize zdravotní péče VZP, http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/01/jak-spravne-indikovat-vykazat-ockovani/

5) MMR očkování, v r. 2015 NiKO navrhlo posunutí do 7. roku věku, ve vyhlášcš se tato změna nneobjevila. Stav je tedy stejný, ale praxe nejasná.

6) Nedostupnost registrovaných vakcín

7) Návrhy změn systému očkování v ČR, které připravilo Rozalio, zde: http://www.rozalio.cz/index.php/tiskove-zpravy/931-navrhy-zmen-systemu-ockovani-v-ceske-republice

Martina Suchánková, Marie Maříková, ROZALIO