Povinné kovidí očkování, padni komu padni

Článek převzat z http://blog.aktualne.cz/blogy/vendula-zahumenska.php?itemid=37428

Vendula a David Záhumenští, 5. srpna

Svět po koronaviru skutečně nebude takový, jaký byl. Bude zlý, krutý, panovačný, neradostný a chudý. Sice za to nemůže ten ubohý mikrob, ale jen my lidé a naše slabost, nedostatek odvahy, síly a rozumu, nicméně je to fuk. Důležité je, že to tak bude a my se proti tomu musíme naučit bojovat. Jako proti komunismu nebo nacismu. Na věcech je ale třeba hledat i světlé stránky. Má je i kovidí svět. Jednou z nich je to, že plně doceníte lidi, u kterých jste si to ani nepomysleli.

Pomalu nám končí směšná honba za zázračnou vakcínou, farmaceutické korporace se předhání v tvrzeních, že jdou do finiše. WHO si sice vytváří půdu pro další terorizování světa, když tvrdí, že se zázračného všeléku nedočkáme a že jedinou zbraní proti nejhorší nemoci všech dob budou bavlněné uslintané hadříky, nicméně to vypadá, že se očkování asi nevyhneme. Politikové jako Jourová a jiní se předhání ve vyhrožování, že jakékoli jiné než správné informace o vakcíně bude třeba popírat a lidi, kteří se ptají a pídí se je nutno pořádně, ale pořádně dehonestovat.

V takové době člověk se slzou v oku vzpomíná na Václava Klause, který k povinnému očkování proti prasečí chřipce řekl: „Vetuji možnost, že by se kvůli této potencionální chřipce mělo něco někomu nařizovat. To je pošlapávání elementární lidské svobody. Není to potřeba dělat. Toto není fatální nemoc." Neříkal to jen tak, z dlouhé chvíle nebo proto, že se rád poslouchal: během pandemie prasečí chřipky v letech 2009/2010 vláda s povinným očkováním počítala! Už tehdy to exekutivě přišlo jako správné řešení, a to musíte uznat, že vepřový vir nezpůsobil prakticky žádnou paniku. To se povedlo až s tajuplnou koronou.

Nemusíme vést spory, jestli měl Václav Klaus pravdu v tom, že prasečí chřipka byla mediální bublina srovnatelná s tou o globálním oteplování, možná srovnatelné jsou, možná ne. Jisté je, že prasečí chřipka obrovská novinářská kachna byla (u globálních změn klimatu se kloníme k tomu, že se lidé k planetě a přírodě chovají jako stádo tupců a že se nám to pořádně vymstí), stejně jako je to s koronavirem. Přesto se bez důkazů a bez potřebných studií málem nařídilo povinné očkování.

Můžeme Václava Klause nemít rádi kvůli jeho zarytému odporu k občanské společnosti (ale i tady se ukazuje, že jeho tvrzení v sobě měla vždy část pravdy, i když samozřejmě byla v něčem jiném přehnaná – to, co se nyní prohlašuje za občanskou společnost nemá s aktivními občany vůbec nic společného, je to jen tvrdá politika, která se za občanství schovává). Můžeme ho nemít rádi kvůli spoustě jiných důvodů. Přesto mu musíme za všech okolností jedno nechat. Vždycky plně a bez výhrad chápal význam lidské svobody. Dnes bychom takového prezidenta potřebovali jako sůl.

Tento blog nepíšeme proto, abychom pěli ódy na Václava Klause. Myslíme si, že jsme mu dost ukradení. Domníváme se ale, že se v médiích začínají objevovat další fámy o povinné vakcinaci. Lidé si myslí, že ji budou moci odmítnout. Není tomu tak. Zákon o ochraně veřejného zdraví je tvrdá totalitní norma, před kterou není úniku. Dává státu do ruky všechny trumfy a z občanů dělá lovnou zvěř.

Vězte tedy, že podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je jedním z opatření při epidemii nařízení mimořádného očkování. Hlavní hygienik (nikoli ministr zdravotnictví, který nám po celou dobu nařizuje a zakazuje věci naprosto neoprávněně) může podle § 80 nařídit mimořádné opatření (tj. i očkování) nebo dát krajským hygienám povolení k mimořádnému očkování. Hygieny pak nařídí svým opatřením obecné povahy povinné očkování buď vybraným skupinám nebo všem. Když se nepodvolíte, je to stejně jako u roušek až za tři miliony pokuty. Garantujeme vám, že stát ví, jak si vymoci splnění povinnosti. Na soudy nedoporučujeme spoléhat, zatím nikoho z nás neochránily.

Za běžných okolností, kdy funguje právní stát, platí, že z očkovací povinnosti existují výjimky. Můžete prokázat, že jsou u vás takové zdravotní komplikace, které vám v očkování brání (tomu se říká kontraindikace). To je ale hodně složité, neuznává se skoro nic. Pak můžete prokázat, že máte protilátky. U koronaviru žádná legrace a už vůbec ne jistota.

Jedinou nadějí, která se ale v koronavirové destrukci právního řádu a ústavního pořádku zdá býti velmi chatrnou, zůstává starší rozhodnutí Ústavního soudu. Tehdy ještě měli soudci odvahu a řekli, že výjimku mají i děti rodičů, kterým svědomí nedovoluje, aby svoje ratolesti nechali očkovat. Ústavní soud už nefunguje, a proto se může snadno stát, že u očkování proti kovidímu šílenství nepomůže ani svěcená voda. Navíc na ty, kdo se očkovat nenechají, může stát uvalit tak přísné restrikce, že se nakonec rádi podvolíte, abyste nezůstali vyvrheli na okraji společnosti. Pro představu by vám stát mohl omezit sociální kontakty, děti by nesměly do školy, vy byste nesměli chodit do práce. I takový může být svět po koronaviru.

Dobrou zprávou v tom všem je, že se po mnoha letech alespoň podařilo schválit zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Vrcholem ironie je, že je datovaný k 4. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že vedlejší účinky neověřené vakcíny mohou být velmi závažné, je taková norma opravdu zapotřebí. Doufejme, že se stát této odpovědnosti nepokusí různými nekalými kroky zříci stejně jako té za poškození podnikatelů. Možná se ale dozvíme, že je vina očkovaných, že neměli dobrý zdravotní stav, stejně jako si obchodníci a hospodští měli připravit dost vaty.

Jestli jste měli představu, že se očkování ubráníte, tak už raději připravujete evakuační zavazadlo na útěk někam, kde na vás nedosáhne jurisdikce žádného státu. Vhodným místem bude pirátská loď v mezinárodních vodách nebo opuštěná ropná plošina dost daleko od břehu. Přejeme vám hodně štěstí.

P. S.: Vašku, nechceš zpátky na Hrad?


Aktuálně v legislativě

Zákon o ochraně veřejného zdraví

* Sněmovní tisk 530

* Vyhlášen ve Sbírce zákonů

Náš poslední článek ZDE.

 

Zákon o náhradě újmy způsobené

povinným očkováním

* Sněmovní tisk 451

* Vyhlášen ve Sbírce zákonů

jako zákon č. 116/2020 Sb.

Náš poslední článek ZDE.

O vyhlášce k zákonu ZDE.