PANIKA KVŮLI KORONAVIRU - NEMOCNICE NEPOUŠTÍ RODIČE ZA DĚTMI NEBO PŘÍBUZNÉ ZA UMÍRAJÍCÍMI, ODVOLÁVAJÍ SE NA ZÁKAZ Z VYŠŠÍCH MÍST, KTERÝ ALE VYDÁN NEBYL

Praha, 6. března 2020

V mnoha českých nemocnicích zavládla panika kvůli coronaviru a údajnému zákazu návštěv vydaného Krajskými hygienickými stanicemi. Rodinní příslušníci nemohou za umírajícími příbuznými, rodičům není umožňován kontakt s dětmi. Nemocnice odkazují na nařízení hlavního hygienika a Ministerstva zdravotnictví, ti však návštěvy přímo nezakazují, vždy je to pouze doporučení, nikoliv vyhláška či závazný příkaz. Vnitřní řád či interní nařízení nemocnice nesmí nadmíru zasahovat do práv pacientů, což zakazování přítomnosti zákonných zástupců, nebo rodiny umírajícího, již je. Nadto je třeba říci, že rodič není návštěva, ale zákonný zástupce.

 

„Žádný zákaz návštěv není vyhlášen, bylo vydáno pouze doporučení návštěvy omezit. Samozřejmě, že je nutná obezřetnost a zvýšená hygienická opatření. Není ale vyhlášený žádný krizový stav, kvůli kterému by lidé nemohli být v kontaktu se svými dětmi nebo s umírajícími příbuznými,“ říká Ágnes Němečková, místopředsedkyně spolku Juno Moneta, který se věnuje projektu Podpoříte mne v osvětě. „Je nezbytné myslet i na další aspekty ochrany práv pacientů a nepoškozovat je na jejich psychickém stavu v situaci, kdy to není nutné, především umírající, a ještě ke všemu se odvolávat na neexistující zákaz z vyšších míst,“ doplňuje Němečková.

Projekt Podpoříte mne v osvětě apeluje na všechny, aby své návštěvy v nemocnicích omezili, ale jsou však případy, kdy je přítomnost rodiny naprosto stěžejní. Vzniklá situace se nejvíce dotýká dětí a umírajících seniorů. Právě tyto skupiny totiž nejvíce trpí při absenci kontaktu se svou rodinou. „Obrací se na nás desítky lidí denně, že jim v nemocnici doslova zavřeli dveře před nosem,“ popisuje situaci Němečková.

Přesně to se stalo i paní Miladě Prokopové v Litoměřické nemocnici. Její blízký příbuzný leží na tamní LDN v terminální fázi rakoviny. Nemocnice ze dne na den zakázala návštěvy, takže rodina paní Prokopové už za svým umírajícím příbuzným nesměla. „Byli jsme v šoku, protože nikdo neví, kolik času mu zbývá. Dokonce jsme na přímý dotaz, jestli kvůli zákazu návštěv bude náš příbuzný umírat sám, dostali odpověď, že ano. Takže i v nemocnici si uvědomují, že mu tím znemožňují přítomnost rodiny na sklonku života,“ líčí svou smutnou zkušenost paní Prokopová.
Paní Prokopová nicméně kontaktovala právě projekt Podpoříte mne v osvětě a dozvěděla se, že doporučení hlavního hygienika a Ministerstva zdravotnictví nemá vyšší právní sílu než zákon o zdravotních službách, který uvádí, že pacient má právo na přítomnost osoby blízké po celou dobu poskytování zdravotní služby a vnitřní předpisy nesmí nadmíru zasahovat do práva pacienta, přičemž nepustit rodiče za malým dítětem, nebo rodinu za umírajícím, zásah již nepřiměřený je. „Díky tomu jsem si vymohla možnost, aby naše rodina mohla za naším umírajícím příbuzným, což jasně ukazuje na to, že žádný přímý zákaz z míst vyšších nebyl a není. Stálo to ale mnoho sil a to navíc v době, která je pro nás už tak moc složitá. Zakazovat umírajícímu přítomnost rodiny je navíc krajně neetické. My tam nenosíme pomeranče, ale trochu útěchy v posledních chvílích jeho života,“ popisuje paní Prokopová.
„Určitě nechceme bagatelizovat riziko nákazy nebo snad dokonce tvrdit, že žádné neexistuje. Nicméně situace rozhodně nedospěla do bodu, kdy by mělo docházet k porušování zákonných práv pacientů, a proto budeme nadále lidem poskytovat na naší krizové lince podporu, aby k tomuto porušování práv nedocházelo,“ zakončuje Němečková z projektu Podpoříte mne v osvětě.