Článek z webu kupredudominulosti.cz
Do popředí zájmu veřejnosti i odborníků se dostává problematika podávání vakcín, především u dětí. Stále větší počet lidí, rodičů, odmítá očkování pro své děti, především hexavakcínu. Argumentují tím, že očkování má vedlejší účinky, někdy velmi silné až fatální. Mimo jiné se hovoří o účincích hliníku, který je ve vakcínách přítomný proto, že zesiluje obranné účinky organismu vůči oslabeným virům, které jsou při vakcinaci vpraveny do organismu.
Oproti tomu velká část odborníků tvrdí, že v důsledku očkování žádné závažné následky nehrozí. A že přínosy vakcinace pro celou společnost, kdy se podařilo některé nemoci téměř – nebo zcela – vymýtit, daleko převyšují možná, ale mizivá rizika. Co všechno bychom měli vědět, abychom se mohli zodpovědně a informovaně rozhodnout, zda očkovat, nebo neočkovat sebe či své děti? Hrozí opravdu nějaká závažná rizika? A jsou informace, které veřejnosti předkládají lékaři a farmaceutické firmy, úplné a objektivní? O těchto otázkách diskutuje Martina Kociánová s profesorkou Annou Struneckou, která byla v roce 1995 oceněna cenou České neuropsychofarmakologické společnosti a s kolektivem autorů obdržela v roce 2003 cenu Aloise Alzheimera.
Martina: Paní profesorko, v předchozí části našeho rozhovoru jsme se mimo jiné bavily o tom, jak se potencionální bojová látka aspartam začala přidávat do potravin a o účincích dalších látek. Do půdy se například dostávají hnojiva nebo likvidátory plevelu, které obsahují látky bojových plynů a podobně. A to vše se dostává nejen do potravin, ale také do spodních vod.
Anna Strunecká: Diskutovaná složka je glyfosát, který je součástí používaných herbicidů. Smutné je, že Evropská unie bohužel nedávno prodloužila platnost používání glyfosátu, přestože jsme doufali, že je osvícenější – a herbicidy s glyfosátem budou zakázány, na rozdíl od USA, kde je stále používají v plné míře. O glyfosátu se říká, že je pro člověka naprosto neškodný, protože zasahuje do takzvané šikimátové dráhy. To je soubor sedmi reakcí při přeměně aminokyselin, které obsahují bakterie a plísně. Řeklo se, že glyfosát hubí jen plísně a bakterie, škůdce hospodářských plodin, ale člověku neškodí. Jenže jak se vyvíjelo vědecké poznání, tak se zjistilo, že člověk má ve střevech obrovské množství bakterií, mikrobiom. Výzkumu mikrobiomů probíhá od roku 2016, je to poměrně nová oblast, záležitost. Člověk má ve střevech asi 30 tisíc různých bakterií, jejich počet přesahuje 10krát počet buněk, které tvoří lidské tělo. Z genetického hlediska je v nich asi 100krát větší počet genů, než v lidském těle. Čili ve svých střevech máme svět, který nás nějakým způsobem ovládá, řídí a jehož pravidla ještě přesně neznáme. Ale každopádně se velmi rychle ze všech stran prokazuje, že tyto bakterie jsou důležité pro naše zdraví – a někdy dokonce klíčové. Když glyfosát vstoupí do rostlin, které spotřebujeme v podobně potravy, tak ničí náš mikrobiom. V tom spočívá jeho nebezpečí, které si zatím EU zřejmě neuvědomuje. To může zpustit nepředvídatelnou změnu a zásah v rozsahu, jaký si vůbec nedokážeme představit.
Celý rozhovor si můžete přečíst na: https://www.kupredudominulosti.cz/strunecka-anna-3d-kolik-deti-bude-muset-byt-jeste-postizeno-abychom-konecne-prijali-fakt-ze-hlinik-pritomny-ve-vakcinach-muze-skodit/
